Proč přijít do církve?

01.03.2021

Církev. Tohle slovo nemáme v Čechách rádi. Připomíná nám středověk a zřejmě taky trochu dobu, kdy jsme museli bezpodmínečně poslouchat "ty nahoře", jinak bylo zle. Jako kdyby musela existovat instituce, která bude mít kontrolu nad něčím tak veskrze osobním, jako je naše víra.


Lidé, kteří do církve chodí pravidelně a dlouhodobě, vám potvrdí, že se navíc nejedná o žádné ideální společenství, kde by bylo vše zalité sluncem. Možná dokonce naopak - je jen velmi málo komunit, kde by lidé spolu sdíleli tak intimní hodnoty, jako je právě církev. A sdílíme-li s někým intimní hodnoty, stáváme se zranitelným, a kde je zranitelnost, tam je prostor pro nedorozumění a konflikty.

Přesto - dejte církvi šanci. 

Tak především, i ti, kdo "chodí do církve pravidelně a dlouhodobě", jak jsme uvedli v předchozím odstavci, tam chodí navíc ještě dobrovolně. Čili různé stesky na případné nedostatky církevního společenství sice mohou být oprávněné, přesto zde musejí být navíc ještě důvody, proč v církvi setrváváme a netrávíme raději nedělní odpoledne něčím zajímavějším, produktivnějším a modernějším.

Proč do církve chodit dlouhodobě, to je zřejmě otázka pro jinou sekci těchto webových stránek.

Ale proč přijít poprvé?

Máš problém a nevíš, jak jej vyřešit.

Máš zdravotní problémy? Trápí tě rodinné vztahy? Máš strach z budoucnosti?

Ne, nenabízíme křišťálovou kouli ani zázračnou pilulku. Je mnoho problémů, na které jsme krátcí, i když některé se vyřešit dají. Sami bojujeme a často si nevíme rady. Hledáme odpovědi a ne vždy je nalézáme.

Co ti ale nabídnout můžeme, je společenství lidí, kteří o tebe mají zájem. Není jim lhostejné, když lidé kolem nich trpí. Můžeme nabídnout modlitbu, náš zájem a lásku a kde na to budeme stačit, i praktickou pomoc. 

Máme mezi sebou i lidi ve zralém věku, kteří mají mnoho životních zkušeností a mohou pomoci například ve vztahových otázkách, při výchově dětí nebo v otázce nakládání s penězi.

Přijď mezi nás, nebuď na to na všechno sám.


Cítíš se sám a něco ti chybí.

Bůh nám dal v Bibli návod, jak žít. 

A víte, co je nejdůležitějším a největším přikázáním?

To, že máme milovat druhé lidi.

To je základním posláním křesťanství, o to by nám všem mělo jít.

Ano, i my jsme lidé a máme své nedostatky, s někým si sedneš, s někým možná tolik ne. Ale všem nám jde o to, žít tak, jak si to přeje Bůh. A jak si to On přeje? Tyto informace čerpáme z Bible, což je kniha, která už se pár stovek let nezměnila. 

Nechceme žít podle "ducha této doby" - zrychleně, neustále v poklusu, s jednou rukou na mobilním telefonu, neustále pokukujíc po tom, co je nového na sociálních sítích. Chceme jít na dřeň, zabývat se dobrem a zlem, naší cestou, smyslem života. Proč tu jsme? Jaká činit každodenní rozhodnutí, tak, aby naše duše prožívala spočinutí a ne jen nekonečný stres?

Možná jsou tyto myšlenky pro tebe nové.

Možná tě to už samotného napadlo.

Přijď mezi nás, přijď i ty obohatit nás o své úvahy, názory a prožitky.

Církev je nemocnice pro hříšníky, ne muzeum svatých.

Přemýšlíš, jestli existuje Bůh.

Každý z nás hledá něco, co nás přesahuje. Vidíme krásu světa kolem sebe, a i když ani my ani svět není perfektní, občas k našemu vnímání problesknou střípky dokonalosti, které nám podávají svědectví o existenci "něčeho vyššího". Vezměte si třeba hudbu. Znáte pravidla, podle kterých k sobě určité tóny ladí a jiné zase ne? Je to složitá věda, která, položme si ruku na srdce, je ve výsledku úplně zbytečná - není nutná pro přežití lidské rasy. Hudba je dokonalá, má složitá pravidla a je tu proto, aby se člověku žilo lépe, aby mohl zažívat krásu.

Nebo si vezměte gravitaci naší planety. Kdyby byla o něco vyšší, vesmír by se scvrknul do kuličky. A kdyby byla naopak o něco nižší, odstředivá síla Země by nás vystřelila do vesmíru jako projektily. (Nejsem fyzik, tohle mám ze seriálu Teorie velkého třesku, tak mne nekamenujte a obraťte se s připomínkami na tvůrce seriálu :-) ).

Rádi o takových věcech uvažujeme. Přesahují nás, nerozumíme jim. Učíme se je poznávat.

Přijď do církve, tady je prostor, kde se o takových věcech mluví.